Náhoda nebo osud ?

16. března 2009 v 17:40 | Mima |  Mé úvahy
Náhoda nebo osud ?

Myslím si, že není správné odsuzovat lidi za cokoliv, co udělají i za to jak vypadají a jak se chovají. Je to můj názor. Pravda ale je, že za špatné věci se trestat musí, jinak by si všichni dělali co chtějí, ale to je taky osud (podle mě samozřejmě). Proč by to jinak lidi dělali ? Proč by dělali něco co nemají, když ví, že za to budou potrestaní?



A já věřím, že lidi jsou řízeni osudem, kterému nikdo neujde. Že to co se má stát, tak se stane a nikdo tomu nezabrání. Je to dobře?

Sama někdy nevím proč jsem něco udělala, proč jsem řekla něco, od čeho jsem vlastně nic nečekala a proč jsem se nechovala jinak. Na druhou stranu není důvod proč se trápit. Když něco uděláte špatně, řeknete si: To je osud.

Není to pochopitelné, vím. Ale nějak to být musí. Když všechno na světě má svůj řád, všechno je tak složité, až se to zdá nenormální. Proto nevěřím, že by všechno co děláme byla pouhá náhoda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 li Ann li Ann | Web | 16. března 2009 v 21:11 | Reagovat

jsem hrozně zajímavá, jak se tvůj blog vyvine dál :)

pokud to pude tekhle dál, nezůstanu jen u pár návštěv :)

2 Bylinka Bylinka | Web | 17. března 2009 v 16:02 | Reagovat

Tvá slova jako by přímočaře korespondovala s článkem, který jsem právě dopsala :( nezbývá mi, než souhlasit..

3 wilyaven wilyaven | Web | 17. března 2009 v 17:27 | Reagovat

já popravdě řečeno mám s tímto tématem trochu zmateno v hlavě. na jednu stranu si říkám vždyť je to jen náhoda....jenom jsme se takhle náhodně potkali atd., většinou ale mám v sobě hlas, který mi říká ne, mělo se to stát. nevěřím přímo v osud, v tom smyslu, že máš cestu životem pevně danou a jakékoli rozhodnutí uděláš, je v souladu s osudem (tady se ale dostávám k tomu, že vlastně těmi rozhodnutími ho utváříš). já věřím v to, že je "něco", co mění a určuje tu cestu, ale ne dopředu až do smrti, ale teď, v tuto chvíli a vede tě to k něčemu dobrému. a ty tu cestu vezmeš, nebo ne.

když věříš jen na náhodu, vlastně žiješ víc okamžikem, ne? když v osud, máš vlastně vystatáno a o přítomnost se nezajímáš. teď si to ale asi trochu pletu, mám totiž při slově "osud" představu, že ty ho znáš, víš, jaká je ta cesta a můžeš se buď jen radovat nebo si zoufat, co tě čeká. promiň za tak dlouhé psaní, snad tě nenudí číst mé řekněme si podivné myšlenky :)

4 M.I.M.A- autor M.I.M.A- autor | 17. března 2009 v 18:45 | Reagovat

Ne, nenudí. Naopak, máš na to zajímavý názor.

5 Kuraimo Kuraimo | Web | 21. března 2009 v 21:45 | Reagovat

dnes jsem o tom přemýšlela... už nwm co sem si říkala, ale nějakem jsem došla k názoru, že n osud nevěřím a že kdyby existoval, moje teorie by byly špatné... na náhody nevěřím... ale přece jenom... v životě se stávají náhody... některé jsou až neuvěřitelné...

6 Ronny Ronny | Web | 9. dubna 2009 v 9:19 | Reagovat

Osud. Slovíčko, na které někdy hážeme své problémy. Jo, stalo se to, už s tím nic nenaděláme, byl to prostě OSUD. Jenže je správné si to takhle odůvodňovat? Já si naopak myslím, že každý svého štěstí strůjcem. Že jsou to prostě jen naše zkratové myšlenky ve chvílích, kdy nevíme jak se zachovat a tak prostě jednáme tak, jak nás momentálně napadne. I ten zločinec dobře ví, že bude potrestán, ale ho neponoukne k činu osud, ale vidina "lepšího" života v případě projítí jeho plánu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama