Jsem smířená ...

16. dubna 2009 v 18:49 | Mima |  Mé úvahy
Jsem smířená ...

... se svým životem, který za moc nestojí. Naučila jsem se žít svůj život, poznávat svůj svět a lidi kolem sebe. To jaká jsem, stejně moc nezměním, nedá se s tím nic dělat. Tajně však doufám, že ten příští život, o kterém nemám ani ponětí, bude lepší. Snad ... možná ... kéž by ....



Ať už je kdokoliv jakýkoliv, není třeba se trápit a pokud si myslíte, že váš život nestojí za nic, pak se mýlíte. Zkuste brát všechno s té dobré stránky. Staňte se optimistou a radujte se s ostatníma.
Proč na světě existuje smutek a neštěstí? Proč se každý nemůže radovat, ikdyž není z čeho?
Taková je moje otázka a mé tajné přání, které se asi nikdy nesplní. Vždycky bude někdo, kdo se radovat nechce. Kdo chce být jenom nešťastný a celý život probrečí. Nic neudělá, přestože si myslí, že toho dokázal hodně - naučil se být nešťastným, poznal svět s té druhé, horší, stránky. Ale to já přece nechci.

Nechtěla jsem mluvit jenom o náladách, ale o čem jiném? Snad možná příště.
Někteří lidé si hrají na smutné. Že by chtěli být zajímaví? To možná jsou, lidé je, dá se říct, obdivují a jsou středem pozornosti, protože se jich každý ptá, co se jim stalo a co jim je, že se ani jednou nezaradují. Jo, ale to je tak všechno. Když chtějí ostatní vyrazit za zábavou, nechtějí mezi sebe někoho, kdo jim jejich skvělou náladu hned zkazí. Takže se takoví lidé často stanou opuštění a přijdou o všechny kamarády. To snad chcete?

Navíc jsem slyšela, že smích prodlužuje život. Zase nějaká teorie. Nevím co na tom je pravdy, ale za úsměv nikdo nic nedá a úsměv přece "sluší každému". :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Usměj se!

:-)
:-(

Komentáře

1 Ronny Ronny | Web | 16. dubna 2009 v 18:57 | Reagovat

Šťastná v příštím životě?! Mimo, neštvi mě...Koukni se, kolik ti je, celý život máš před sebou a můžeš toho ještě hodně co změnit a dokázat. A ne se těšit na další životy. Protože nemáš jistotu, že nějaké další mohou být. Já moc dobře vím, jaké to je, když na tom člověk není zrovna nejlíp a všechno ho trápí ale vždycky je naděje. Že bude líp. Že máš kolem sebe lidi, co tě mají rádi. To tě má utěšovat. A ne myšlenka na další život...

2 bibi bibi | Web | 16. dubna 2009 v 18:59 | Reagovat

Ahojky mám malou prosbičku...
1.klikni na web
2. dej hlas tomu pejskovi co se ti zobrazí
3. TI Mooooc děkuji..

Prosím

3 M.I.M.A M.I.M.A | Web | 16. dubna 2009 v 18:59 | Reagovat

:-D Štvu tě no ... Ale tak to nějak dopadne no ....

4 Ronny Ronny | Web | 16. dubna 2009 v 19:01 | Reagovat

[3]: Jak to dopadne, já ti dám dopadne! xD No pokud ti to udělá radost (i když to chce spíš Venndy), možná začnu UVAŽOVAT (slyšíš, nebo teda spíš vidíš, jenom uvažovat), že bych se mohla ocitnout na vašem stavění máje..:)

5 M.I.M.A M.I.M.A | Web | 16. dubna 2009 v 19:12 | Reagovat

[4]: :-O To bych teda fakt neřekla ... Téda. No každopádně je to super, tak uvažuj dál. A mám otázku: Co tak změnilo tvoje rozhodnutí ??? :-D

6 Ronny Ronny | Web | 16. dubna 2009 v 19:51 | Reagovat

[5]: No abych ti teda udělala radost, né xD A zvedla tvou náladu (i když pokud tam bude jeden člověk, nejspíš díky naší vzájemné nesnášenlivosti ji budete mít zkaženou všichni) xD

7 giornale giornale | Web | 16. dubna 2009 v 20:33 | Reagovat

Ty se můžeš pokusit změnit, proč by ne? Já se směju ráda, ale taky mám období, kdy bych se nejradši někam zavrtala, a aby mi dali všichni pokoj... POdle mě se musí každý dostat občas na dno, aby si pak více začal vážit toho, co má a snažil se o něco více.

8 tulen tulen | E-mail | Web | 16. dubna 2009 v 22:38 | Reagovat

Souhlasím s Giornale. Vzpomínám si na to moje období, kdy jsem si myslela, že mám život úplně debilní a že ho nějak "přežiju", ale najednou už jsem spokojená a šťastná. Doufám, že tě tohle debilní období brzo opustí! ;o)

9 Terka Terka | Web | 17. dubna 2009 v 18:39 | Reagovat

blbou náladu má občas každý, není se za co stydět. Já měla v 15-16 období, kdy jsem vše viděla černě cca rok a půl v kuse :-) Dnes, když to přijde, někam zalezu, píšu povídky, básničky, poslouchám písničky, které mě rozbrečí ještě víc, nebo se obrátím na někoho z přátel - když mám problém, svěřím se, vypovídám se, ponadávám si a hned se mi uleví, nebo prostě řeknu, že mám blbou náladu...
Úsměv je to, co dělá lidi krásnými. Jinak může být např. slečna sebedokonalejší, mít sebemódnější ohoz, sebedelší lesklé vlasy, maku-up a co ejště, ale když se tváří, jak smrtka, raději se lidé budou bavit s osobami s křivým nosem, rozcuchaným vrabčím hnízdem (jako jsem já) :-D :-D

10 Žirafka | pravidelná čtenářka Žirafka | pravidelná čtenářka | Web | 17. dubna 2009 v 18:51 | Reagovat

Článek jsem si přečetla a svým způsobem máš pravdu. Někteří lidé budou pořád pesimištičtí a kazit život lidem okolo. Některým to děá dobře. Jednoho takového znám. A jinak: "Nikdo není tak chudý, aby nemohl darovat úsměv"

11 Gabriella Gabriella | Web | 17. dubna 2009 v 20:25 | Reagovat

je to hezky napsaný:-))
Dřív mi přišo,že sme největší chuděra:-D Ale teď užívám si života a je mi fajn:-))

12 Martiiik Martiiik | Web | 17. dubna 2009 v 21:21 | Reagovat

Ten začátek zní docela smutně...Ten konec už mi připadá jako:Poperu se s tím!!A to je ta správná cesta, alespon podle mě:-)

13 Lištička Lištička | Web | 18. dubna 2009 v 19:03 | Reagovat

Já mám v sobě obrovský rozpor. Jsem neuvěřitelně usměvavá a srším optimismem, abych následně upadla do stavu lhostejnosti a netečnosti a tvářila se na celý svět jako bubák :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama