Když jsem byla malá ....

28. října 2009 v 14:37 | Mima |  Pohádky trochu jinak
Když jsem byla malá ....

... měla jsem ráda pohádky a to mi doteď zůstalo ...

Díky mojí fantazii jsem si vymýšlela různé vlastní pohádky a příběhy. Jen málo z nich skončilo na papíře a ještě míň jich zůstalo někde schovaných až dodnes.


Čato jsem si vymýšlela příběhy právě o tom, co jsem si hrozně přála, ale věděla jsem, že se mi to nikdy nemůže splnit. Ve své fantazii jsem si představovala, že na chvíli můžu být někým jiným a mít to, co chci.

Nebyly zajímavé a dokonalé. Byly nudné ... Kdyby je jednou někdo vydal jako knížku, nikdo by o ni ani pohledem nezavadil. Neměly téměř žádný děj. Byl to dokonalý svět, kde největším problémem bylo, že se 2 lidé pohádali, ovšem po čase se zase usmířili ...

Už vím, že svět nemůže být dokonalý a není to ani jedna velká pohádka. Protože kdyby ano, už by nebylo pro co žít. Nebylo by v co doufat ani v co věřit. Každý by měl, po čem touží a neměl by o co usilovat ...

... tedy by neměl pro co žít :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Simthy Simthy | Web | 28. října 2009 v 14:51 | Reagovat

hm.........ale nějaká malá pohádka by byla hezká :)

2 ttinka ttinka | Web | 28. října 2009 v 15:54 | Reagovat

mmm..hezký =)

3 Viki Viki | Web | 28. října 2009 v 16:03 | Reagovat

Taky jsem si vymyslela dokonalý svět :-) ale i kdyby nebyli problémy tak by tu byla docela nuda, nemyslíš? :D

4 Werika Werika | Web | 28. října 2009 v 17:03 | Reagovat

Taky jsem jako malá vymýšlela pohádky... A zůstalo mi to dodnes. I když dnes už  to jsou spíše fantasy příběhy než pohádky a konec není vždy šťastný... Když už sesmolím nějakou tu "pohádku", je to spíše zamilovaný, přeslazený příběh, který končí následovně: "A uvědomili se, že se milují a zůstalo to tak nejméně do smrti." Tím si tak trochu kompenzuji to, že můj reálný zamilovaný příběh se zatím nijak dobře nevyvíjí...
A zkus jednou nějakou pohádku zveřejnit. Ráda si počtu. Ty tvé úvahy jsou fajn a nenudí, ale uvítala bych i něco jiného z tvé tvorby - kresby, fotky, či již zmiňované příběhy :-).

5 Faira Faira | Web | 28. října 2009 v 17:18 | Reagovat

Od okamžiku kdy jsem se v 1. třídě naučila rozeznávat písmenka, jsem se vrhla na psaní. Ano nejprve to byly pohádky. Když jsem byla v 1. třídě už jsem sepisovala svoji první pohádku. Ještě dneska si pamatuju o čem byla.
Po dovršení třinácti let jsem se na to znova dala. I když už to nebyly tak docela pohádky.
Vydrželo mi to doteď.
Vymýšlím si nové světy. Lepší nebo horší a porovnávám je s tím současným.

6 Nelinka Nelinka | Web | 28. října 2009 v 18:10 | Reagovat

no tak nevadi kdyz nespratelujes.zatim papa

7 West West | Web | 28. října 2009 v 20:25 | Reagovat

:) mas velmi pekny blog. a mas krane pisane clanky. Urcite kazdy z nas ma svoj vlastnu predstavu pod ktorou si predstavujeme svoj idealny svet. :D tak vela stastia a nech sa tvoje sny splnia papa.

8 Yasmin Yasmin | Web | 29. října 2009 v 14:22 | Reagovat

Taky si ráda vymýšlím pohádky. Ale víš, co by neuškodilo? Kdyby se ze světa nevymazalo přímo zlo - to se ani nikdy nevymaže - ale to násilí...

9 Kuraimo Kuraimo | Web | 29. října 2009 v 14:42 | Reagovat

Několikrát jsem vymýšlela své vlastní pohádky... Napsala jsem ale jen jednu kapitolu a pak mě to začalo nudit. A když jsem pak ten papír po roce našla a přečetla si ho, musela jsem se smát tomu, co jsem tam psala... :D

10 Awia Awia | E-mail | Web | 29. října 2009 v 16:11 | Reagovat

Já žila vždy ve svých zvláštních světech. Hrála si s panenkami, s kamarády, sama ... ne, že by bylo vše dokonalé, ale vždycky vše dobře dopadlo. Když se mi něco nelíbilo, předělala jsem si to podle sebe (třeba u knížek). Částečně mi to zůstalo... doufám v hodně věcí, který se nikdy nestanou. Já vlastně pořád doufám v ten pohádkový život (i když se od mých dětských let dost změnil, jestli mi rozumíš). Píšu o věcech, které se (doufám) nikdy nestanou. Dalo by se říci, že píšu o opaku svého vysněného světa. Píšu o samotě, bezradnosti, smutku, smrti ... všechno je to hrozně negativní. Pochybuji tedy, že bych někdy napsala pohádku nebo komedii. Já prostě nejsem na šťastné konce, i když pro sebe bych si jej přála.

11 Lucka Lucka | Web | 30. října 2009 v 23:13 | Reagovat

Já jsem si je psala. A dnes se u nich dost pobavím!!! :-D

12 giornale giornale | Web | 3. listopadu 2009 v 22:23 | Reagovat

Já mám svůj malý svět sama pro sebe až doteď. Ono se to vyplatí, když potřebuju utéct z reality, mám se kam vracet :-).

13 Baculka Baculka | Web | 3. listopadu 2009 v 22:40 | Reagovat

Taky mám velkou fantasii a kdeco si představuju anebo jsem si kdysi představovala, taky jen málo věci z toho zůstalo v denících nebo šuplících, ale asi by ani nebylo ono, kdyby se to splnilo. Sníme proto, abychom snili, abychom měli naději.

14 Anna Anna | Web | 4. listopadu 2009 v 20:04 | Reagovat

V pohádkách nejsem moc kovaná, nějak se mi nedaří vymýšlet logické zápletky :-) Ale jinak si sním věčnou pohádku svého života. Udržuje mě to nad vodou, když se mi nedaří. Možná to je infantilní, ale už Karel Čapek říkal, že bez snění se nedá žít :-)

15 Zmražená Opice Zmražená Opice | Web | 16. listopadu 2009 v 10:44 | Reagovat

Taky jsem si jako malá vymýšlela spoustu příběhů... Taky byly velmi nudné, byl tam malý konflikt, a pak pořád jen dokonalý svět :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama